Friday, August 5, 2016

Laura Vanderkam: I Know How She Does It
Perfektní kniha o time-managementu s dětmi

Time-management s dětmi - to není o tom osvojit si pár triků nebo technik. Každý, kdo byl zvyklý sám se řídit a být produktivní, a pak to zkusil s malými dětmi, to musel zažít. Nepředvídatelnost, čas roztříštěný na malé časové bloky, únava v kteroukoli denní dobu, stres, že se "vzbudí dřív, než to dodělám". Co fungovalo dřív, nefunguje, a není to, že jsme línější. Je to prostě svět vzhůru nohama. Dobrým nápadem je mít o malé děti postaráno - školka, chůva, ale ani to nevyřeší vše. Jak přijdou nemoci, nemůžeme dítě strčit do kolektivu ani k "cizím".

Já už mám starší dítě sedmileté, mladší tříleté a skoro celou dobu, co jsou holky na světě, pracuju. Ne tak jako Američanky, 50 hodin týdně. Spíš něco mezi čtvrt a půl úvazkem. A i tak mi to - koordinace péče o rodinu a práce - dává zabrat. Proto jsem ráda sáhla po knížce I Know How She Does It. Četla jsem ji poprvé loni v létě, letos jsem jí z čtečky vylovila znovu.

Stejně jako napoprvé některé věci nepobírám:
1. americké matky budují kariéru, i když mají děti úplně maličké, třeba tříměsíční,
2. budování kariéry znamená, že se pracuje přes padesát hodin týdně - třeba i šedesát.

Vzhledem k těmto dvěma faktům jsem loni brala knihu s rezervou, ale teď se mi nějak podařilo s tím pořád nepolemizovat a vzít v úvahu to, co autorka vypozorovala jako účinné time-management strategie pro zaměstnané matky. A je toho hodně - doporučuje zapracovat na celkovém životním přístupu a má i konkrétní tipy, "techniky". Ale žádné Pomodoro ani GTD.

Hlavní východiska jsou asi tato:

  • je třeba si život užívat - a líp se užívá, když se plánuje i volný čas. Jinak se stane, že člověk ve chvílích volna čumí do emailu a nezažije to hezké, co by mohl. 
  • i když pracujete 50 hodin týdně a 50 hodin týdně spíte, pořád zbývá asi 68 hodin - a to je váš volný čas (no, je tam nějaké dojíždění, nějaké jídlo, mytí, a takové ty věci, ale 30 hodin leisure prostě máte, a basta)
  • to, že nenacpete 20 minut běhu (jógy, čtení, poslechu hudby, mazlení s dětmi, whatever) do každého dne, neznamená, že to nemáte dělat vůbec. Tak běhejte 20 minut jenom třikrát týdně, to je 60 minut běhu týdně, a to je o 60 minut víc než vaše současná nula. Jo?
  • když uvažujete o tom, co rádi děláte, neuvažujte o dnech - do 24 hodin se všecko nacpat nedá. Základní měrnou jednotkou pro vás nechť je týden, tam už nacpete, co si opravdu přejete, fakt. 

Co se mi velmi líbí, že autorka si své tipy necucá z prstu. Je matkou větší smečky malých dětí, k tomu píše knihy a školí time-management a přednáší atd., ale nepíše (jen) o vlastních zkušenostech a strategiích. Požádala množství žen na vysokých pozicích v byznysu, ale i neziskovkách a freelance byznysmenek, aby jí vedly časový záznam toho, jak tráví čas. A pak se s řadou z nich bavila do hloubky. A díky tomu objevila pár vzorců, které zřejmě fungují.

A teď pár těch tipů, co jsem si zapamatovala:
time-management neznamená, že plánuju každou minutu a chci být pořád pracovitá a produktivní. Ale že když se mi naskytne chvilka času, tak do ní umím vrazit to, co mi dělá radost, vrací energii, ať už je to dobrovolničení, zahradničení, čtení.
Život se má užívat, dokud se žije. Takže je třeba mít přehled, ba dokonce seznam, co mě baví, co mě těší a co v životě chci.
Málo věcí v životě našich dětí vlastně můžeme ovlivnit. Ale můžeme ovlivnit, jestli budou jako dospělí vnímat své dětství jako šťastné. A to tím, že přemýšlíme o společném čase a děláme v něm úmyslně věci, na které se dá vzpomínat - blbnem, sportujem, chodíme ven v dešti a tak.
Napište si, co byste všecko dělali, kdybyste měli týdně 30 hodin času navíc. A pak se do něčeho prostě pusťte. (Teď si říkám, že se se psem prostě vydám na ten cvičák. To dám.)
Napište si seznam 100 vlastních snů (je to americký, já vím).
Napište si seznam 30 rodinných dobrodružství, které za rok zrealizujete. Každý člen rodiny přidá.
Cvičte. Bude všechno lepší. Konkrétní tipy, jak to dostat do harmonogramu, jsou v knize :)
Spěte víc. Bude všechno lepší. Konkrétní tipy vy víte kde.
Udělat dětem šťastné dětství je volba. Stejně jako mít šťastné manželství.
S malými dětmi budeš unavená pořád. Tak se prostě zvedni a jdi s nimi něco dělat, je to lepší, než na ně houkat, ať jsou chvíli zticha. A budeš z toho mít větší radost.
Uklízíte-li pravidelně a systematicky, uklízíte víc, než je potřeba. Víc hodin, než je potřeba.
Každou minutu jde zaflákat domácími pracemi, Facebookem nebo emailem. Ale někdy je to škoda.


Kniha je skvělá. Moc doporučuju k zamyšlení nad tím, co je v životě důležité, co mě naplňuje radostí a jak toho dostat do života víc. Jak být matkou ne mimochodem, ale - třeba i v menších časových úsecích - ale daleko častěji naplno. Jak kombinovat cizí a vlastní péči o děti, jak pracovat s prioritami, a jak je nejdřív vůbec rozeznat. Doporučuju mít po ruce a občas, pro osvěžení, kousek učíst. Mě umí zvednout z postele a přimět jít s dětmi skákat v blátivých kalužích. Třeba vás taky vytáhne někam, kde jste ještě nebyli : )